Vaše Alžbětka
Dovolená v Kořenově · 4. srpen 2007 napsala Alžbětka
Na konci července, v sobotu dvacátého osmého, jsme s maminkou vyrazily na veliký výlet- na týdenní dovolenou do Kořenova. Tahle akce byla organizována plaveckým klubem Motýlek, kam s maminkou už rok pravidelně docházím na řádění do bazénu. Maminka i já jsme se moc těšily a jen nás mrzelo, že tatťka kvůli práci přijede až v polovině týdne.
Kromě plavání jsme měli i hodně výtvarky, tady jsem
s maminkou udělala motýlka.
Maminka naložila do auta fůru věcí a vyrazily jsme. Já jsem si hned spokojeně schrupla, a tak jsem maminku nemohla pozorovat, jak točí volantem. Probudila jsem se až před Tanvaldem a to už bohužel začalo pršet, což nám trošku pokazilo náladu, marná sláva, sluníčko a dovolená patří k sobě.
Z velkého bazénu jsme mohli jít i do této malé
vířivky.
Do Kořenova jsme dorazily kolem půl čtvrté odpoledne a našly jsme místo našeho pobytu, hotel Bowling. Maminka musela v dešti vytahat z auta všechny tašky, kočárek, Miniho, cestovní postýlku a dlaší nezbytné věci, a přenosit je do pokoje. Já jsem ji povzbuzovala ze strategického místa, seděla jsem jí v nosičce na zádech. Naštěstí tu byl nějaký galantní pán a trochu mamince pomohl.
Už nás maminky vyhazují do vzduchu.
V hotelu na nás čekal moc pěkný a útulný pokojíček, plavací tety Stáňa a Katka, a další maminky s dětmi. Kolem páté, když už bylo vše vybaleno a uklizeno, jsme se sešli všichni v herně a teta Stáňa nám řekla, co a jak, jaký bude program, a na co se můžeme těšit. A že je toho spousta!! Čeká nás plavání, hrátky v herně, cvičení, výtvarka a večerní program.
Prolézáme obručemi a hopsáme do vody…
A začali jsme hned, na co čekat, že…a ještě v herně jsme si hned vyrobili papírové rybičky. Pomáhala jsem mamince lepit papír a nalepovat na rybičku ploutvičky. Rybičky si máme pověsit na dveře a čekat, jestli v rybičce ráno nebude nějaké překvapení. Jsme si moc pohrály s ostatními dětmi a maminkami. A pak už honem do postýlky!!
…a ještě jedna obruč.
Neděle 29. července
Ráno jsem se probudila v půl sedmé a hned jsem se šla s maminkou podívat, jestli je v rybičce nějaké překvapení. A jeje, byly tam bonbonky a maminka mi dovolila jeden bonbonek si vzít. Protože do snídaně bylo ještě hodně času, oblékly jsme se a vyrazily na procházku ke kostelíčku.
Teď už jdu na rukáv.
Po procházce jsme si nacpaly bříško na snídani. Já papám moc hezky a některé tety mamince záviděly, protože některá miminka se musí k papání moc a moc přemlouvat, a to není určitě můj případ. Po snídani máme na programu ranní aktivity v herně, nejdříve jsme zpívaly ranní mantru pro dobrou náladu a pak jsem vyráběly z papíru závodní berušku. Přilepila jsem jí křidýlka, a taky jsem jí pomalovala kabátek.
Na začátku tunelu…
Dopoledne chodíme do bazénu do vedlejší budovy. Je to moc prima, akorát byla trochu studená voda. Máme tam spoustu hraček do vody, kruhy a domeček na vodě, a destičky na plavání. Taky skáčeme do vody a potápíme se do hloubky, ale to se mi občas nelíbí a vztekám se. Nakonec se vždycky prohřejeme ve vířivce s pěnou.
…a na konci tunelu.
Po dobrém obědě jdeme s maminkou na procházku v kočárku. Dneska nebylo moc hezké počasí, bylo zima a poprchávalo. Já jsem v kočárku usnula hned, a tak jsem neviděla, jak maminka moc zmokla, a přišla na pokoj jako vodníček.
Tady jsme celý týden bydleli.
Po spinkání jsme ve výtvarných hrátkách batikovali trička. Ještě nikdy jsem to nedělala, ale bylo pomoc zajímavé. Tričko jsem namočila do vody, a maminka mi ho pomohla vyždímat, položily jsme ho na zem a já jsem ho posypala modrou barvou z pytlíčku. Pak taky červenou a žlutou a zelenou a ještě jednou modrou. Takhle jsem udělaly ještě dvě tílečka. Trička jsem dala do pytlíku a mamka je chvíli upekla v mikrovlnce a pak jsem jí je pomohla vyždímat. Jé, ta se nám povedla….
S maminkou běžíme přes cestu za tatínkem.
Pak jsme si namalovaly květináč a kuličku. Po malování bylo cvičení v herně s míčem, kužely a brankou, kam jsem házely míč. Taky jsme prolézali tunelem. Pak už jsem byla docela unavení a tak jsme si s mamkou četly na pokoji pohádky a před večeří hráli v herně, protože venku pršelo. Po večeři jsem si ještě pohrála a pak mě mamka vykoupala a přečetla mi pohádku na dobrou noc.
Jdeme všichni na rozhlednu.
Pondělí 30. července
Ráno byla vycházka jen krátká, protože začalo pršet. Počasí bohužel není nic moc. Po snídani jsme s pomocí maminky vyráběla papírovou kočičku, pak bylo plavání a vířivka. Po obědě jsme si daly vycházku a já si schrupla, docela hezky svítilo sluníčko a mamka zmokla už jen trošičku. Na výtvarce jsme tvořili krásné obrázky z lepidla a sypaného barevného písku, to mě bavilo, pořád jsem chtěla na obrázek sypat modrý písek, asi mám ráda modrou barvu. Cvičili jsme taky venku na hřišti a navrch jsme si dali procházku s ostatníma maminkami na odrážedlech, zmokli jsme jen jednou. Po večeři a hraní v herně jsem spinkala s maminkou v jedné posteli až do rána.
Úterý 1. srpna
Dneska jsem hodně zlobila v bazénu při hodině plavání. Do vody jsem se moc těšila, to jo, ale nechtělo se mi ani trochu dělat to co ostatní děti, chtěla jsem se jen držet maminky a nechat se vozit po vodě a nebo ještě tak kopat nožičkama. Nějaké potápění mi bylo dneska ukradené. Mamka se snažila mě chvíli přemluvit ke spolupráci, no chvilku to šlo, i když se vztekáním. Ale jak jsem se musela poprvé potopit, to jsem se urazila a už jsem se jen jak klíště chtěla držet maminky a nechat se vozit.
Už jsem se taky začala vztekat a tak šla mamka se mnou o pět minut dřív z vody a ani jsme nešly do vířivky, což mě moc rozčílilo a začala jsem řvát. Jo, řvát umím, až se jedna maminka divila, jakou mám výdrž. Mamka má ale taky pevné nervy a moje řvaní taky v pohodě vydržela, takže jsem nedosáhla svého, ach jo, je to boj s rodiči… Mamka mě prokoukla, že mám dnes období negativismu, nic nechci a hned to zase chci a pak to zase hned nechci, ale hlavně chci to, co chci já a když to mám, tak to zase hned nechci… no, alespoň že chci pořád jíst, že ano a při obědě jsem si pořádně nacpala bříško.
Nálada chci-nechci mi vydržela až do večera, kdy probíhaly masáže dětí. Všechny děti, i ti nejaktivnější klučičí zlobílkové klidně leželi a nechali se masírovat, jen já jsem nechtěla hajat, ale hačat a když jsem hajala, tak jsem musela mít nožičky nahoře, a zase hned dole a zase nahoře, prostě se mnou zrovna šili všichni čerti. Mojí milované mamince se chvilkou asi rosilo čelo. Jejejej, moje maminka, tu já miluju, nakonec jsem jí moc a moc opusinkovala a potlapkala ručičkamai a v postýlce jsem vzorně usnula za deset minut. Ani nemusela dočíst pohádku…
Středa 2. srpna
Dneska byl volný den a já s maminkou, s tetou Míšou a Alešem jsme se vydali do Harrachova a odtud na Mumlavské vodopády. Původně to byl cíl naší výpravy, mamka mě nesla na zádech v krosničce a nevěděla, jak dlouho jí to bude bavit. Vodopády se mi moc líbily, taky jsem se kolem proběhla a hned jsem spořádala všechnu svačinu, co jsem měla s sebou, aby se mamce odlehčila krosnička.
Mamka s tetou se rozhodly pokračovat ještě dál po modré značce směrem ke Krakonošově snídani. Zatímco Alešek po obědě v krosničce usnul, já jsem byla čilá, chvíli jsem se nesla, chvíli jsem ťapala a po spánku nebylo ani stopy. Cesta byla fajn, jen mě trochu mrzelo, že dneska nebude plavání v bazénu, a tak jsem alespoň skočila v nestřeženém okamžiku do mělké škarpy s vodou, abych si ten bazén nějak vynahradila. Mamce se to moc nelíbilo, ale moc to pobavilo Aleška a řehtali jsme se tomu jak dva blázínci. Ještě že maminka měla s sebou náhradní oblečení, musela jsem měnit kromě bundy všechno.
U Krakonošovy snídaně jsme se rozdělili, teta s Aleškem se chtěli už vrátit, mamka mě chtěla ještě chvilku nést do kopce. Nebyla jsem proti, těšila jsem se, jak budu mamku do kopce povzbuzovat, bohužel jsem usnula hned při prvních metrech stoupání, tak jsem neviděla, jak se mamka konečně pořádně zapotila.
Vzbudila jsem se před rozcestím U tří pánů a už jsem mohla obdivovat výhledy na Labskou boudu a další výhledy do kraje. Počasí se taky vylepšilo, sluníčko začalo svítit, prostě paráda. Po krátkém odpočinku jsme si daly ještě krátký pochod k Labské boudě, ale jelikož už nebylo moc času, vydaly jsme se zpět do Harrachova. Výlet jsem zakončila řádným pohoupáním na houpačce na dětském hřišti kousek od vodopádů. Ano, ano, byl to báječný den, zakončený bezva večeří, nenechala jsem opět ani trošku.
Čtvrtek 3. srpna
Od středy večer je s námi tatínek, včerejší příjezd jsem bohužel prospala. Zato ráno jsem taťku opusinkovala a poskákala v posteli, aby věděl, že mě má. Taťka mi taky nafotil nějaké fotky z ranní výtvarky, kde jsem lepila kapříkovi šupiny, z bazénu, kde jsem řádila jak černá ruka a chtěla skákat do vody a dokonce se i potápět, a z hřiště s úplně novou prolézačkou skluzavkou.
A už jsme u rozhledny.
Pátek 4. srpna
Maminka byla v době poledního klidu na aromaterapeutické masáži, tak mě venku vozil a uspával taťka. Taky se se mnou vydal na dobrodružnou Výpravu za skřítkem, maminku jsme nechali po masáži ještě chvíli relaxovat. Společně jsme si vyrazili na hezkou procházku před večeří.
Sobota 5. srpna
Tak je tu konec, zabalili jsme, naložili auto, ještě udělali pár fotek a tradá za babičkou a dědou do Světlé. Pobyt s Motýlkem byl moc a moc prima, našla jsem si nové kamarády, naučila se spoustu nových věcí, vytvořila jsem několik vysoce uměleckých dílek a vůbec jsem si všechno báječně užila. Doufám, že tu nejsem naposledy!!!
S maminkou na nejvyšším místě rozhledny.
Pospícháme na večeři zpátky do hotelu.
Výzdoba, co jsem za celý týden udělala s maminkou.
Závěrečný večírek začíná, rozdávají se diplomy.
Tety předávají dárky našim vedoucím.
A to jsme všechny děti najednou.
Pani číšník a pan kuchař se o nás celý týden výborně
starali, a toto jim maminky koupily za odměnu…
…kdepak jsou pan čišník a pan kuchař?
A tady je pan čišník.
S maminkou a sobíkem před kaplí v Kořenově.
Maminka mi ukázala také předválečnou československou pevnůstku
ŘOP vzor 37.
Ivošek a Péťa se vezou na kočárcích, já si tlačím svůj malý
kočárek.
To jsme skoro všichni před hotelem, chybí Alešek a jeho
maminka.
Návštěva Nojgyčů u nás v Klecanech Vyhrála jsem si na skluzavce v Kořenově