Vaše Alžbětka
Týden na plavání v Kořenově · 6. duben 2008 napsala Alžbětka
V loni v létě jsem byla na miminkovské plavací Dovolená v Kořenově, kde se mi moc líbilo. Proč si to nezopakovat znovu na jaře? Jasně, že ano! Zatímco taťka byl někde na cestě z Bulharska, já jsem s maminkou odjela do Kořenova. S maminkou jsem od soboty 29. března do soboty 5. dubna strávila báječný týden v Kořenově, na pobytě oranizovaném studiem Motýlek, kam chodím plavat…
Právě se jdu koupat
Tady je můj malý deníček
Sobota 29. března
Do Kořenova jsme odjížděli ze Světlé nad Sázavou, kde jsem s maminkou byla na Velikonoce. Děda nám pomohl naložit bagáž a odvezl nás po obědě autem do hotelu Bowling. Z cesty si toho moc nepamatuju, jelikož jsem jí skoro celou prospala. Na místě jsme byli kolem třetí hodiny a moc se mi líbilo, že tu bylo ještě dost sněhu. Boby jsme nevezli zbytečně. Děda nám pomohl s ubytováním na pokoji 11 a když po svačince odjel, vyrazila jsem s mamkou na Minim na první projížďku ke kapličce. Taky jsme blbly na sněhu, jen na Miniho by to asi chtělo spíš lyžičky, kolečka se ve sněhu dost bořila.
Pusinka s maminkou před koupáním
Navečer proběhla první společná schůzka s ostatními dětmi, jejich rodiči a s tetami z Motýlku, tetou Stáňou a tetou Katkou. Hned jsme se vrhli na první tvořeníčko a vyrobili jsem si kytičku na dveře, do které ráno vždycky přibudou bonbonky. To jsem si pamatovala už z minulého pobytu. Taky jsem vyzkoušela s ostatními dětmi hračky v herně a po večeři, Večerníčku a dalším hraní herně šupky do postýlky a spinkat!
Nedělě 30. března
Rano jsem se vzbudila kolem sedmé a hned jsem vyhnala maminku z postele, že už není noc a musí otevřít očička a vstávat. Těšila jsem se na snídani a taky na to, jaký program pro nás vymyslely teta Katka a Stáňa. Po snídani jsme se všichni sešli v herně, zazpívali si ranní mantru, aby nám bylo spolu fajn a pak proběhlo malé tvořeníčko – barvili jsem malá dřevěná zvířátka. Pan Šneček se mi moc povedl. Dopolední program zahrnoval taky plavání v bazénu. Tety pro nás připravily spoustu hraček a pomůcek na plavání a vyřádili jsme se i při potápění a skákání do vody. Plavání mě moc baví!!! Vedle bazénu byla i vířivka a tu jsme také mohli využít a hezky se vyhřát. Po plavání jsem vždycky dostala obrovský hlad a už se těšila na oběd, pan kuchař moc dobře vařil. Těstoviny se sýrem jsem spapala do posledního kousíčku!
Po obědě jsme si s mamkou chvilku odpočinuly při čtení pohádek, ale jelikož se mi nechtělo spát, vyrazily jsme ven za sluníčkem. Počasí bylo báječné a teploučké a využily jsem ještě poslední sníh na bobování, stavění sněhuláka a koulování. Ve čtyři hodiny začínalo cvičení venku s tetou Katkou a pak výtvarka v herně, v neděli jsem vyráběli ptáčka ze slámy. Pak zbylo ještě dost času pohrát si a vyřádit se s ostatními dětmi v herně. Skamarádila jsem se hlavně s Elenkou a spolu jsme běhaly, honily se s obručí a kreslily obrázky. Po večeři jsem se sama vysprchovala, vyčistila si zoubky a po pohádce jsem usnula jako když mě do vody hodí.
Mami, usměj se na taťku
Pondělí 31. března
Dnes byl nádherný slunečný den, který jsme využily s tetou Danielou a Elenkou k poobědovému výletu k Mumlavským vodopádům. Moc se mi líbila Liščí stezka pro děti, kde se plnily na stanovištích různé úkoly napsané na dřevěných tabulích – liška musí ráno vylézt z nory, přeběhnout přes potok, přeskočit bažinu, přeběhnout přes strom. Byla jsem do plnění úkolů tak zabraná, že jsem jednou spadla do potůčku přes cestu a několikrát se vyválela ve sněhu. Naštěstí měla mamka kalhoty i punčochy na převlečení. Stezka vedla až k vodopádům, kde jsme se x- krát vyfotily, jak už se to tak dělá při podobných výletech. Cestou zpátky jsme si daly svačinku u bistra a zadováděly si na dětském hřišti. Těsně před příchodem k autu se mi podařilo spadnout do louže podruhé a po zádech a jelikož mamka už neměla další kalhoty a bundu, musela jsem jet na hotel autem v mikině a teplácích, ale moc to nevadilo, protože bylo krásně teplo.
Po příjezdu mě mamka navlékla do čistého a suchého a ještě jsme šly na cvičení s tetou Katkou a na výtvarku se Stáňou a vyrobily jsem krásné závěsné květináče.
Už se umím sprchovat sama…
Úterý 1. dubna
Dnes se počasí bohužel trochu zkazilo a nebylo už tak teplo a slunečno. Na dopolední program to ovšem nevadilo, při tvořeníčku jsme lepili berušku, v bazéně jsem řádila o stošest a moc mě bavilo skákání do vody a vířivka. Po obědě jsme s ostatními maminkami a dětmi vyrazili na okruh kolem kapličky, někdo pěšky, někdo na vlastním dopravním prostředku – mimina v kočárcích, děti na odrážedlech. Taky jsem běhala s Elenkou po loukách a honily jsem se s klackama, náležitě jsme prozkoumaly kotvy na lyžařském vleku – bohužel už nejezdil a s dalšími dětmi jsme házeli sníh a klacíky do potůčku. Taky se mi líbilo skákat do louží, ale myslím, že maminka měla na věc trochu jiný názor. Ale i tak jsme se dosyta všichni vyřádili.
A už mírně unaveni po procházce absolvovali ještě cvičení venku a výrobu prostírání na výtvarce. Není se co divit, že po takovém celodenním zápřahu jsem po večeři, Večerníčku a umývání usnula jako dudek do pěti minut.
…stejně tak se umím utírat sama…
Středa 2. dubna
Dnes byl volný den bez programu. Většina dětí odjela do Liberce do ZOO, ale jelikož jsme tu neměly auto a cestovat busem by bylo na dlouho, zabalily jsem s mamkou svačinu a vyrazily na pěší výlet na rozhlednu Štěpánka. Počasí nám bohužel moc nepřálo, bylo dost zima a taky občas trochu sprchlo, ale s pláštěnkou se to dalo. Mě zima moc nevadila a déšť taky ne, jelikož bylo na cestě víc bahníčka, které mám ráda a ráda v něm skáču. Trochu jsem do něj i spadla, ale nevadilo mi to, a mamince taky ne, protože už to bylo jedno, prý se to večer kdyžtak seškrábne. Po cestě jsme si s mamkou hrály na lištičku a zpívaly si pochodové písně, aby se lépe šlapalo. V lese byl na cestě ještě sníh i led, tak jsem trochu padala a mamka mě musela občas táhnout a zvedat a to nás natolik vysílilo, že jsem si daly řízek s chlebem ještě před dosažením vrcholu. Hned se nám zlepšila výrazně nálada, ale těsně pod rozhlednou začalo víc pršet a dost foukat, tak jsem se rozhodly na rozhlednu nedojít (stejně byla zavřená) a sejít do Příchovic po silnici, protože na sníh už se mamce nechtělo. V Příchovicích se mamka jukla, jestli by se ten 1,5 km zpět do hotelu nedalo přiblížit busem, protože jsem byla torchu omrněná, ale jelikož jel jeden před 20 minutami a další až v pátek, musely jsme po svých. Chtěla jsem po mamce, aby mi tedy k tomu zpívala písničku o kovářích a pořád dokola, asi 20×. Musím uznat, že má mamka výdrž. Naštěstí vykouklo i sluníčko a výhledy do kraje byly moc hezké. Pak už jsem šlapala dost pomalu a mamka mě chtěla trochu poponést pro urychlení cesty, ale jak mě vzala do náruče, tak jsem usnula a musela mě snést až k hotelu jako pytel přes rameno, už něco vážím. Po tomto náročném výkonu jsme si obě musely dvě hodiny zdřímnout a večer si dát při večeři nášup pro doplnění energie.
…a také čistit zuby
Čtvrtek 3. dubna
Ve čtvrtek jsem neměla už od rána úplně obvyklou 100% super veselou náladu a byla jsem trochu omrněná, asi už jsem byla unavená báječným bohatým programem. Při plavání jsem se tedy trochu vztekala a musely jsme bazén opustit o 5 minut dřív, už mě to nebavilo a mamka byla ze mě celá okopaná. Po obědě jsme šly na procházku s Minim, ale nechtělo se mi s ostatními na okruh kolem kapličky a tak se mnou mamka musela jezdit pořád jen po louce pod kapličkou. Taky bylo dost zima a tak jsme se rozhodly nejít na cvičení, protože jsme byly obě zmrzlinky a jen jsme se zůčastnily výtvarky, kde jsme vyráběly obrázkové puzzle z barevných písků. Sypání písku se mi moc líbilo, i když jsem pak trošku zlobila a sypala ho i kolem sebe a na koberce a všude možně (no, nebyla jsem z dětí ostatně sama…). Pak jsem ještě divočila s Elenkou v herně a byla super lítačka a honička. Pak to bohužel mamky utly a šlo se spát.
Cestou z Kořenova jsme se zastavili v jednom obchodě, kde
měli pěkný domeček
Pátek 4. dubna
Program už byl jako obvykle, po snídani zpívání, tvořeníčko, plavčení a řádění v bazénu, oběd, pak dlouhá procházka venku, kdy me opět zaujaly louže a namáčení klacíků v nich, odpolední cvičení a výtvarka, kdy jsme přežehlovali obrázky malované voskovkami na smirkovém papíru na polštář. Povedla se mi moc a moc krásná princezna, všichni mi ji chválili! Po večeři proběhlo závěrečné zhodnocení pobytu a my děti jsem dostaly diplomy a dárky od Stáni a Katky. Večer přijel taky tatínek, to jsem měla velikou radost a před spinkáním jsme si skládali skládačku, co byla v dárku a pak nám taťka četl Čmeldu a Brumdu, aby to každý den nebylo jen na mamince. Usnula jsem na novém žlutém polštářku (taky dárek) jako dudek.
Já jsem k němu měla i pěknou pampelišku
Sobota 5. dubna
Poslední den, po snídani jsme zabalili, rozloučili se, otřeli slzy a rozjeli se domů.
Celkově se nám pobyt v Kořenově moc líbil, snad jen kromě čtvrtka, kdy jsem byla trochu rozmrzelá, jsem vůbec nezlobila a s maminkou a s ostaními jsem si užili moc a moc legrace, vyrobili krásné věci, zasportovali si, dobře se napapali a celkově si pobyt moc a moc užili!! Bylo to paráda!!
Velikonoce ve Světlé nad Sázavou Přišel k nám na návštěvu František