Alžbětčina stránka: Lednové lyžování a sáňkování v Jablůnce

Na těchto stránkách můžete najít některé moje zážitky, výlety a fotografie. Mimo to se občas zmíním i o svých rodičích Lence a Honzovi, pochválím je, pokud na mě budou hodní, a postěžuji si, když mě budou zlobit. Nestyďte se, a nechejte mi tady komentáře k tomu, zda se Vám moje miminkovské taškařice líbí nebo ne.
Vaše Alžbětka

Lednové lyžování a sáňkování v Jablůnce · 6. leden 2009 napsala Alžbětka

V Jablůnce byl o vánočních svátcích sníh, a tak jsme vyrazili také na lyže a saně. Počkali jsme na taťku, než se vrátí z mezisvátkového Memoriálu ve Vysokých Tatrách, a 2. ledna jsme vyrazili. Nejvíce jsem na lyžování využívala předzahrádku před babiččiným domečkem, kde jsem trénovala chůzi na lyžích, otáčení, dřepy, skákání, a taky občasné pády. Na jízdu s kopce se zatím necítím.

S taťkou trénujeme běžkování na zahradě v Jablůnce

V Jablůnce jsem neměla boby, ale při jedné příležitosti, když jsme s dědou táhli na Kobylu papání pro srnky do krmelce, jsem se svezla i na saních. Nejdříve jsem pomáhala taťkovi a dědovi vytlačit saně do velkého kopce, a když už mě to zmohlo, tak jsem se svezla i sama. Saně jsme vytlačily zdárně na Kobylu až ke krmelci, a děda mi dovolil dávat seno do krmelce, sypat zrní a sůl. Moc mě to bavilo, nasypala bych tam zrní, že by to zvířátkům vydrželo najednou na celou zimu. Jako odměnu za dobře vykonanou práci jsme si sjeli s dědou a maminkou Kobylu na saních. Byla to velká legrace. Pak jsme ještě chvíli sáňkovali po kopečkách v Jablůnce. Nakonec jsme se šli ohřát k babičce Marušce na čaj.

Padání na běžkách mě baví, říkám, že mě běžky zhazují na zem